Křesťanství, filosofie, hermetismus a další duchovní texty.Evangelia, rozpravy, pověsti. Egypt. Náboženství, historie, spiritualita.

Tajemný hrabě Saint Germain

StGermain3.jpg
Vyšlo v časopise Ve hvězdách 52/2014.
Bezejmenný cestovatel časem, nesmrtelný zasvěcenec a alchymista, nebo nehorázný podvodník? Odkud se vzal, kde se narodil, jak přišel ke svému bohatství a vědomostem a hlavně jak se skutečně jmenuje, nikdo v 18. století, kdy se tajemný hrabě Germain pohyboval po Evropě, nedokázal zjistit, stejně tak, jako to nevíme ani dnes. S jistototu jen můžeme říci, že St. Germain není jeho pravé jméno a že nebyl hrabětem. Někteří tvrdí, že přišel ze Sedmihradska, jiní že pochází z Portugalska, jiní říkají že je nesmrtelný... Sám fámy a legendy, které se kolem jeho osobnosti šířily, zcela nevyvracel, ani úplně nepotvrzoval. Mezi smetánkou a elitou tehdejší doby byl něčím, co bychom dnes nazvali celebritou. Na carských a královských dvorech byl vítaným a váženým hostem, podobně jako v lóžích tajných okultních společností. Stejně tak, jak záhadně přišel, tak i odešel, aniž by po sobě cokoliv zanechal. Jen Evropa se od té doby změnila...

Když se v roce 1743 objevil na francouzském královském dvoře ve Versailes, spustil tím lavinu senzací. Bohatý a urozený cizinec ohromil dvorní společnost svým vystupováním, vědomostmi, vyprávěním neuvěřitelných příběhů a svými nanejvýš zvláštními zvyky a schopnostmi. Své alchymystické umění předvedl přímo před zraky krále, když přeměňoval obyčejné kovy ve zlato. Dokázal údajně vyrábět diamanty a drahé kameny obrovských rozměrů. Povídalo se mezi lidmi, že vlastní kámen mudrců a elixír života a věčného mládí. Bylo prý pozorováno, že tento nápoj s sebou nosil a často z něj pil. Měl prý nevyčíslitelnou cenu, hrabě jej však občas dával zdarma některým lidem jako dárek. Zejména dámy po tomto prostředku věčné krásy prý doslova šílely a Germaina kvůli němu pronásledovaly.

Šířily se také fámy, že znal osobně významné osobnosti z minulých staletí a že má obrovský věk, přesto nestárne. Podle jedné výpovědi byl poprvé viděn v roce 1710. Tehdy už mu prý bylo kolem 45 - 50 let, to by znamenalo, že se narodil kolem r. 1660. Od 40. do 70. let pobýval přerušovaně na francouzském královském dvoře ve službách krále Ludvíka XV., zemřel údajně v r. 1784. Každý však, kdo se s ním kdy setkal, jej popisuje jako muže okolo 45-60 let, a to po celý jeho život! Nikdy se prý moc nezměnil a vždy vypadal mladě a svěže, a to i v době, kdy by mu mělo být něco mezi 80-120 lety. Pro "muže věčných návratů" však nic neskončilo ani smrtí, neboť byl údajně viděn i v roce 1785, tedy rok po svém pohřbu! Existují svědectví, že byl viděn i v dalších letech až do 20. let 19. století. Sám prý říkal, že je mu více než 300 let a že se osobně účastnil Tridentského (Trevírského) koncilu (1545) a znal osobně krále Františka I. (16. stol.). Co je skutečnost, a co výmysl, lze těžko rozhodnout. Více jasno nám v tom neučiní ani vyprávění, že jeden šlechtic kdysi otevřel Germainův údajný hrob, rakev v něm však nalezl prázdnou! Je možné, že hrabě smrt jen předstíral, působil však dál v utajení.

Co víme je, že Germain mnoho cestoval po Evropě. Plnil přitom důležité diplomatické úkoly od francouzského krále i od jiných vladařů, účastnil se mírových vyjednávání a měl jako soukromá osoba velkou autoritu a důvěryhodnost, takže byl často jmenován pro delikátní a významné mise. Dostal množství titulů a vyznamenání. Znal se osobně s Madame de Pompadour, králem Ludvíkem XV., Marií Terezií, švédským králem, pruským králem, perským šáhem a řadou dalších. Znal se i s G. Casanovou, který, ač sám velký bohém a lev salónů, hraběte obdivoval, přitom jej ale považoval za šikovného a troufalého podvodníka, čímž St. Germain svým způsobem po pravdě byl.

Zcela specifický rys jeho osobnosti byl, že používal mnoho různých identit a přestrojení a množství jmen. Jak bylo řečeno, ani Saint Germain není jeho skutečné, ani to že by pocházel z tohoto hraběcího rodu - obojí si prostě, jak rád dělával, vymyslel. Stejně tak používal v různých společnostech další jména. V Anglii byl znám jako hrabě Welldone. V Rusku jako hrabě Zoltikov. Ve Francii jako markýz Adhémar, Surmont, Belmar, Chef de Bien, Montsalveri, Bailli de Solar a St. Germain, mezi mnoha dalšími pseudonymy. Prý jich bylo celkem 80!

Různé osoby přitom hrál velmi dovedně jako dokonalý herec, používal různé šaty, líčidla, vystupování, tak že ho ani jeho známí často nepoznali - skutečný mistr převleků! Bravurně přitom zvládal různé profese, při nichž využil všechny své znalosti, které prý byly neskutečně velké. Byl totiž: diplomatem, lingvistou, chemikem, léčitelem, hudebníkem, umělcem, podnikatelem a alchymistou. Uměl prý všechny známé i mrtvé jazyky, kterými všemi plynně mluvil. O historických událostech vyprávěl tak přesně, takové podrobnosti a s takovým zaujetím, jakoby jich byl sám osobně účasten. Uměl psát oběma rukama zároveň. Svými vědomostmi uváděl učence k údivu. Uměl předvídat budoucnost, číst myšlenky a vědět okamžitě, co se kde děje. Některým předpověděl den jejich úmrtí a jiné věci. Předpověděl Velkou francouzskou revoluci, před níž marně varoval krále. Výčet jeho podivuhodných schopností pak jde až k neuvěřitelným zkazkám, jako např. že se uměl učinit neviditelným, nebo zmizet v okamžiku.

Zajímavé byly také jeho zvyky: Ačkoliv byl velmi žádaným a účastnil se bohatých hostin, nikdy nepil alkohol a choval se velmi střídmě. Další - co je hodně pozoruhodné - nikdy za celou dobu jeho života ho nikdo neviděl jíst! Hostiny s ním prý probíhaly tak, že on celou dobu mluvil, zatímco ostatní s úžasem naslouchali a jedli, on sám se však nikdy opulentních pokrmů nedotkl. Byl skromný a uměřený, přitom fenomenálním vypravěčem a společníkem. Občas se ukázal na banketech v kabátu s velkými diamantovými knoflíky, s diamanty na střevících, nebo v punčochách posázených diamanty, čímž dokázal oslnit všechny účastníky, jindy chodil oblečen zcela nenápadně. Jeho největší zálibou bylo studium a přepisování starých rukopisů, které schraňoval ve své knihovně. Nikdy nedovolil nikomu se k nim přibližit, ani o nich nedovolil cokoliv říct. Celá tato pozůstalost, stejně jako všechno ostatní, po jeho smrti zmizela.

Neví se jistě, zda sám něco napsal. Říká se, že jeden alchymický spis, jenž byl náhodou kdesi objeven, náleží Germainovi. Jeho název je "La Tres Sainte Trinosophie" - "Nejsvatější trojitá moudrost". Představuje vskutku unikát mezi ezoterickými spisy. Ten, kdo ho napsal, musel disponovat neuvěřitelnými vědomostmi a znalostí jazyků. Aby jej čtenář mohl přečíst, musel by perfektně umět hebrejsky, řecky, arabsky, syrsky, k tomu ještě hieroglyfy, magické symboly a klínové písmo.

Hrabě Saint Germain procestoval prý všechny země. Pobýval několik let u perského šáha, v Egyptě studoval staré knihy a pyramidy, cestoval několikrát do Indie a Tibetu, kde se prý setkával s mudrci. Říkal, že byl v Číně a Japonsku. Jazyky obou zemí prý mluvil. Také uměl arabsky, sanskrt a řečtinu, mimo dalšími. V Anglii se pohyboval někdy jako diplomat, někdy pod jinými identitami. Jeden čas se zde vydával za hudebníka - a proslavil se jako houslista a skladatel komorních skladeb. Výborně prý zpíval. Ve Skotsku působil jako doktor Samuel Rogerson. V několika evropských zemích podnikal s výrobou látek a barvířstvím. V Rusku dosáhl věhlasu, když urovnával diplomatické vztahy s Francií a pomohl Kateřině II. dostat se na trůn. Pod jménem hrabě Zoltikov zde byl dokonce za své zásluhy jmenován generálem! To mu však zřejmě nestačilo, protože se zároveň vydával také za lékaře, čímž se proslavil, a stal se tak osobním lékařem této ruské carevny, která zřejmě jeho dvojí masku neprohlédla, a zaměstnávala jej jako diplomata, generála i osobního lékaře. Později jako věhlasný lékař cestoval po Evropě, zároveň pro ruskou carevnu plnil diplomatická poslání a zastupoval ji na kongresech. Jeho pověst byla taková, že jej jako svého delegáta s plnou mocí později jmenoval římský Svatý stolec.

Velmi uznávaným byl mezi lóžemi a řády tajných společností, což je další pozoruhodná kapitola. Germaina provázela pověst velkého zasvěcence, kamkoliv vstoupil. Údajně byl členem snad všech tehdejších společenství, jejich mistrem, nebo je sám založil. Zdá se, že jeho snahou, když cestoval po Evropě a účastnil se konferencí, bylo tyto lóže sjednotit a spřátelit. Možná je připravoval na velké změny, které měly v budoucnu nastat. Je fakt, že v době spadající do života S. Germaina, došlo k řadě událostí ve světě. V r. 1776 byly založeny Spojené státy, také v tu samou dobu vznikl v Evropě spolek iluminátů. V r. 1789 se přes noc z francouzské monarchie stala republika a nastala dramatická krvavá éra. Spekulovalo se, že za revolucemi zachvacujícími kontinent stojí tajná bratrstva.

Byl hrabě Germain postavou ovlivňující dějiny? Anebo jen dokázal šikovně využít situace ve svůj prospěch? Již za života jej obestíraly legendy, např. že žil v době Ježíše, Caesara, Pythagora a osobně jim radil, nebo že cestuje časem. To mohou být jen smyšlenky. Ne vše se ale dá snadno vysvětlit. Např. v záznamu jednoho deníku se píše, že v r. 1618 se v jedné krčmě objevil nadmíru podivný člověk, který se jmenoval Montsalveri. Tvrdil, že je z budoucnosti, hovořil o vozech jezdících bez koní, o létajících strojích, automatických strojích a dalších věcech přivádějících jeho posluchače v úžas. Pak neznámý cizinec zmizel. Skutečný cestovatel v čase! Mohl to být S. Germain? Onen popis by na něj docela dobře seděl. Později, v 60. letech 19. století se odkudsi objevil jakýsi major Fraser, který říkal, že znal osobně císaře Nerona, Danteho, Ludvíka XV. a M. de Pompadour. Byl velmi bohatý a tajemný, podobně jako dříve St. Germain. Mimochodem Germain za svého života předpovídal, že se vrátí někdy v polovině následujícího století. Byl to on?

Věčného hraběte tak provází tajemství i po smrti. Nejen že se s ním údajně setkali lidé ještě v průběhu 19. století, hrabě se ozval zvláštním způsobem i ve století 20. V roce 1972 veřejně v televizi jistý Francouz prohlásil, že je Saint Germain, že vlastní elixír života a ovládá alchymii! Uvádí se, že v přímém televizním přenosu provedl na důkaz svého tvrzení přeměnu obyčejných kovů ve zlato a také výrobu elixíru. Ačkoliv to může znít neuvěřitelně, byl prý úspěšný.

Svět skutečně, jak vidíme, skrývá mnohá tajemství. Hrabě Saint Germain toho jako jedna z nejpodivuhodnějších osobností 18. století, myslím, může být velmi dobrým příkladem.


 

09.06.2014 14:27:00
thovtovamoudrost

"Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale neměl přitom lásku, jsem jako zvučící kov a řinčící plech.
Kdybych měl dar promlouvat z vnuknutí, rozuměl všem tajemstvím, ovládal všechno, co se může vědět, a víru měl v nejvyšší míře, takže bych hory přenášel, ale neměl lásku, nejsem nic.
A kdybych rozdal v almužnách všechno, co mám a (pro druhého) do ohně skočil, ale neměl přitom lásku, nic mi to neprospěje."
(Sv. Pavel, Kor. 13.)

Moudrost překonávající propasti času
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one