Křesťanství, filosofie, hermetismus a další duchovní texty.Evangelia, rozpravy, pověsti. Egypt. Náboženství, historie, spiritualita.

Z učení Ptahhotepova 1

Z učení Ptahhotepova 1 - obrázek

Z učení Ptahhotepova 1 - obrázek

Podle Elisabeth Haich: HAICH, E. Zasvěcení. Praha, 2008. Úvod - setkání s Ptahhotepem.

Ukázky z učení egyptského velekněze Ptahhotepa vybírám z knihy Elisabeth Haich s titulem ,Zasvěcení'. Je to proslavená kniha duchovní učitelky a mistryně jógy, která vyšla už v padesátých letech minulého století a vzbudila patřičný ohlas. Svým tématem je podobná o dvacet let starší knize americké autorky Joan Grantové Okřídlený faraón. I v Zasvěcení se autorka rozpomíná na svůj minulý život ve starém Egyptě a popisuje společnost dávných Egypťanů, přičemž se nejvíce dozvídáme o prostředí faraonova paláce a kněžstva. Elisabeth Haich jako faraonova dcera a budoucí velekněžka zde podstupuje náročný výcvik v chrámě, aby se připravila na zasvěcení v Pyramidě a svou úlohu hlavní kněžky. V mladém věku šestnácti let zažádá o zasvěcení a je přivedena k veleknězi Ptahhotepovi. Ten ji po jejím naléhání přivolí a následuje několik let příprav a vyučování, kdy Ptahhotep adeptce vysvětluje základní zákony Vesmíru a předává jí nejdůležitější duchovní poznatky…

Úvod - setkání s Ptahhotepem

"Večer opouštím hluboce zahalena do závoje s Menu palác a jdeme dlouhým sloupořadím vedoucím od paláce až ke chrámu, k veleknězi, bratru mého otce, božímu synovi, Ptahhotepovi.

Ptahhotep je nejvyšším knězem. Je však současně nejvyšším ze všech lékařů a architektů, protože zná a ovládá všechny tajemství přírodních zákonů. Přišel na Zem s povinností, s úkolem vést lidi v jejich duševním životě, uvést je do věd.

Tu sedí ON, zástupce boží.

Vidím Ho poprvé z bezprostřední blízkosti a jeho oči mne uchvátí. Ó, ty oči! Tmavomodré, tak tmavé, že působí skoro černě. Tak tmavé, protože jsou bezedné, nekonečně hluboké, jako sama nebeská klenba. Když se díváme do očí lidí, je dobře vidět na dno. V jejich očích je vidět jejich duše, celý charakter. Jsou vidět individuální oči. Ptahhotepovy oči jsou docela jiné. Tyto oči vůbec nemají dno, jakoby se člověk díval do prázdnoty nebes. V těchto očích není nic osobního, nic individuálního, pouze nekonečná hloubka, kde sídlí věčnost. Celý svět, všechno stvoření je v těchto očích. Poznala jsem v nich sebe sama, cítím od první chvíle naprostou důvěru, protože vím, že mne ty oči znají, obsahují mne v sobě. Vím: jsem v Něm a On je ve mně a miluje mne jako sebe sama, protože jsem Jím a On a já jsme dokonalou jednotou. On je ztělesněnou láskou, cítím, že ta láska mnou proniká, prozařuje.

Otřesena do nejhlubšího nitra, padám před Ním na kolena.

V noci a druhého dne nemohu myslet na nic jiného, než na božího zástupce - Ptahhotepa. Věděla jsem, že svým původem patřím k Synům božím, ale bylo pro mne přece jen velkým zážitkem, slyšet od něho, že je strážcem mé duše. On byl viditelným zástupcem božím zde na Zemi, a mohu s Ním otevřeně mluvit o nejtajnějších myšlenkách, jako ve svých vlastních nejvnitřnějších modlitbách s Bohem. Jeho oči mnou prorůstaly, jeho pohled osvětloval nejskrytější kouty mé duše, a to mne činilo šťastnou. Je tak nádherné vědět, že patřím k živé bytosti, která mi rozumí beze slov, která se na mne nikdy nemůže zlobit, protože vidí vše shora jako Bůh sám."

13.03.2012 13:31:11
thovtovamoudrost

"Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale neměl přitom lásku, jsem jako zvučící kov a řinčící plech.
Kdybych měl dar promlouvat z vnuknutí, rozuměl všem tajemstvím, ovládal všechno, co se může vědět, a víru měl v nejvyšší míře, takže bych hory přenášel, ale neměl lásku, nejsem nic.
A kdybych rozdal v almužnách všechno, co mám a (pro druhého) do ohně skočil, ale neměl přitom lásku, nic mi to neprospěje."
(Sv. Pavel, Kor. 13.)

Moudrost překonávající propasti času
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one