Křesťanství, filosofie, hermetismus a další duchovní texty.Evangelia, rozpravy, pověsti. Egypt. Náboženství, historie, spiritualita.

Arabská pověst o původu pyramid

Arabská pověst o postavení Velké pyramidy - obrázek

Arabská pověst o postavení Velké pyramidy - obrázek

Z knihy "Sedm divů světa", Carlton Phillips. 1854.

[Vyprávění arabského historika Ibn Abd Al-Hokmima:]

"Většina dějepisců se shoduje v tom, že ten, kdo postavil pyramidy, byl Saurid Ibn Salhouk, král Egypta, jenž žil tři sta let před potopou. Příčina toho byla, že viděl ve snu, že se celá Země přetočila i se všemi svými obyvateli, muži leželi na svých tvářích a z nebe padaly hvězdy, s hrozivým rachotem narážejíce jedna do druhé; a byv tím znepokojen, nejdříve to skrýval. Potom viděl hvězdy-stálice padat dolů k zemi v podobě bílých ptáků, uchvacujíce lidí, odnášeje je mezi dvě velké hory; a tyto hory se následně za nimi zavřely a ty zářící hvězdy potemněly.

Probudiv se s velkým strachem, svolal vrchní kněží ze všech krajů egyptských, sto a třicet kněží; hlavní z nich se jmenoval Aclimun (Aclimon, Aclimum). Zpraviv je o celé této věci, oni změřili postavení hvězd, a učinivše své věštebné prognózy, předpověděli potopu. Král řekl: "Přijde na naši zem?" Oni odpověděli: "Ano, a zničí ji." A zbývalo do té doby jistý počet roků, a on nařídil, aby v mezidobí byly vystavěny pyramidy a krypta, do které vcházeje řeka Nil, tekla by pak do zemí na západě a do země Al-Said. A naplnil je talismany a podivnými věcmi, poklady, cennostmi a podobným. Nechal do nich vyrýt všechny věci, které mu byly pověděny moudrými muži, stejně tak jako všechny důležité vědomosti, jména alakakirů (krystalů?), jejich používání i účinky; z věd astrologii, aritmetiku, geometrii a fyziku. Toto vše může být k užitku tomu, kdo rozumí jejich písmu a jazyku.

Poté co dal příkaz k jejich vystavění, vyřezali nasucho obrovské a krásné pilíře (sloupy) z kamene. Dovezli mohutné kameny z Etiopie a utvořili z nich základy těch tří pyramid, spojujíce je dohromady olovem a železem. Zbudovali z nich brány na čtyřicet loktů pod zemí a učinili výšku pyramid jedno sto královských loktů, z nichž každý je padesát našich dnešních; také udělal každou jejich stranu sto královských loktů. Začátek této výstavby byl za příznivé konstelace.

Když to dokončil, pokryl je odshora až dolů barevným vápencem - alabastrem (kalcitem?, selenitem?, angl. satin); a svolal slavnostní obřad, kterého se zúčastnili všichni obyvatelé království. Pak postavil v západní pyramidě třicet pokladnic naplněných až po strop drahocennostmi, přístroji, kartušemi z drahých kamenů, přístroji ze železa, hliněnými nádobami (nebo vozidly) a zbraněmi, které nerezaví, a také sklem, které lze ohýbat, aniž praskne, několika typy alakakirů, pro jednu (jednoduchými) i dvě [osoby] (dvojitými), smrtelnými jedy a kromě toho dalšími věcmi. Také udělal ve východní pyramidě různé nebeské sféry a hvězdy, a jak jednotlivě působí ve svých postaveních, a jaká vykuřovadla(?) vzhledem k nim používat, a knihy, které se tím zabývají. Také dal do barevné pyramidy do truhlic z černého mramoru doprovodné texty kněží, a od každého z kněží jednu knihu, ve které bylo to nejcennější z oboru jeho znalostí, z jeho činů, jeho povahy, a co udělal za svého života, a také vše co bylo, a co bude, od počátku času do jeho konce.

Do každé pyramidy dal poklad. Strážcem pokladu západní pyramidy byla socha z mramorového kamene vzpřímeně stojící, s kopím, a na své hlavě ověnčena hadem. Když někdo přišel do její blízkosti a zastavil se, had ho kousl na jedné straně, a ovinuv se kolem jeho hrdla a zardousiv ho, navrátil se na své místo. Strážcem pokladu východní pyramidy učinil modlu z černého achátu, její oči byly otevřené a zářící, seděla na trůnu s kopím. Kdo se na ni pozřel, uslyšel na jedné jeho straně hlas, jenž ho obral o rozum, takže padl tváří na zem a zůstal tak, dokud nezemřel. Strážcem pokladu barevné pyramidy učinil sochu z kamene albut, sedivší. Ten, kdo se podíval směrem k ní, byl sochou přitáhnut, až se k ní přilepil, a nemohl být od ní již oddělen, dokud nezemřel.

Koptové ve svých knihách píší, že na nich jsou vyryty nápisy, jejichž význam v arabštině je tento: "Já, král Saurid, jsem postavil pyramidy tehdy a tehdy a dokončil je v šesti letech. Ten, kdo přijde po mně a bude říkat, že mi je roven, nechť je rozboří v šesti stech letech; přitom ví se, že je snazší zbořit než postavit. Také jsem je pokryl, když jsem je dokončil, vápencem-alabastrem; nechť tedy on je pokryje rohožemi."

Poté co chalífa Al-Mamon (Al-Mamun) vstoupil do Egypta a viděl pyramidy, zatoužil zjistit, co je uvnitř, a jal se je otevřít. Bylo mu řečeno, že to není možné. On odpověděl: "Dozajista to udělám." A byla pro něj otevřena díra, která je tam dodnes, pomocí ohně a octa. Dva brusiči připravili a naostřili železo a nářadí, s kterým se dostali dovnitř, a celé to vydalo mnoho peněz. Síla zdí byla zjištěna, že je dvacet loktů; a když došli na konec zdi, za místem, kde kopali, nalézal se džbán se zelenými smaragdy; bylo toho za tisíc dinárů, velmi těžké, každý dinár byl za unci, jako jsou naše unce. Byli tím překvapeni a nechápali toho význam. Pak řekl Al-Mamon: "Spočtěte částku, která stála otevření toho vchodu." Oni to spočítali a hle: byla to ta stejná částka, kterou nalezli; nebyla ani vyšší ani nižší.

Uvnitř našli pravoúhlou šachtu. V její stěně bylo mnoho dveří; každé dveře vedly do komory, kde byly mrtvoly zavinuté do lněného plátna. Zcela u vrcholu pyramidy nalezli komnatu, v níž byl dutý kámen. V něm byla socha ve tvaru člověka a v ní člověk, na němž byl zlatý náprsní pancíř posázený drahokamy. Na jeho hrudi ležel meč nevyčíslitelné ceny a na jeho hlavě leštěný drahokam velikosti vejce, zářící jako denní světlo, a na něm byla písmena napsaná perem; nikdo nevěděl, co znamenají. Poté co Al-Mamon otevřel otvor, vcházeli lidé dovnitř po mnoho let, a sestupovali kluzkým průchodem, který tam byl; někteří se bezpečně vrátili, jiní zemřeli."

04.02.2012 22:22:33
thovtovamoudrost

"Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale neměl přitom lásku, jsem jako zvučící kov a řinčící plech.
Kdybych měl dar promlouvat z vnuknutí, rozuměl všem tajemstvím, ovládal všechno, co se může vědět, a víru měl v nejvyšší míře, takže bych hory přenášel, ale neměl lásku, nejsem nic.
A kdybych rozdal v almužnách všechno, co mám a (pro druhého) do ohně skočil, ale neměl přitom lásku, nic mi to neprospěje."
(Sv. Pavel, Kor. 13.)

Moudrost překonávající propasti času
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one