Křesťanství, filosofie, hermetismus a další duchovní texty.Evangelia, rozpravy, pověsti. Egypt. Náboženství, historie, spiritualita.

Legenda o zkáze lidstva a odchodu boha Ra ze Země

Legenda o zkáze lidstva a odchodu boha Ra ze Země - obrázek

Legenda o zkáze lidstva a odchodu boha Ra ze Země - obrázek

Podle nápisů na hrobkách Setiho I. a Ramsese III.

1.       Když tento bůh, stvořený sám ze sebe, započal svou vládu, byli lidé i bozi zajedno.

2.       Stalo se však, když zestárl, takže jeho kosti byly jako stříbro, jeho údy jako zlato a jeho vlasy jako lapis lazuli, že lidé o Jeho Veličenstvu začali říkat zlé řeči, a on slyšel jejich slova.

3.       Jeho Veličenstvo Ra řekl svým průvodcům: "Zavolejte mi a přiveďte mé Oko, stejně jako Šua, Tefnůt, Geba a Nůt, spolu s otci a matkami bohů, kteří byli se mnou, když jsem byl ještě v Pravodstvu, i boha Nuna, a ať přivedou i své dvořanstvo! Přiveďte je ke mně tajně, aby je lidé nespatřili a neulekli se ve svých srdcích. Přijďte s nimi do Paláce, aby mi sdělili své návrhy, neboť  jsem se rozhodl odejít do Pravodstva, v němž jsem vznikl."

4.       Tak byli k němu přivedeni bozi, aby vyslechli řeč, kterou se Jeho Veličenstvo chystalo pronést před otcem a nejstarším z bohů, stvořitelem a králem lidí Nunem. Sklonili hlavy až k zemi před Jeho Veličenstvem a řekli mu: "Mluv, posloucháme."

5.       A Ra řekl Nunovi, bohu Pravodstva: "Nejstarší bože, z něhož jsem vzešel, a bozi předkové! Pohleďte čeho se dopouštějí lidé, kteří vznikli z mého Oka! Usmyslili si nepřátelství vůči mně. Řekněte, co s nimi mám učinit? Nezabiji je a nepotrestám je, dokud nevyslechnu váš názor."

6.       Jeho Veličenstvo Nun odpověděl: "Můj synu Ra, větší než ten, který tě zplodil, mocnější než ti, kteří tě stvořili, posaď se na svůj trůn! Velký je strach před tebou, když tvé Oko vyjde proti těm, kteří ti spílají!"

7.       Pak řekl Jeho Veličenstvo Ra: "Hleďte, utíkají do pouště; mají strach ve svých srdcích pro to, co proti mně udělali!"

8.       Shromáždění bozi pak řekli Jeho Veličenstvu: "Vyšli nyní své Oko, ať zničí provinilce! Nemáš-li snad oko na svém čele, aby ničilo tvé nepřátele?"

9.       A ono šlo a vykonalo na nich pomstu jsouc Háthorou.

10.   Pak řekl Veličenstvo Ra: " Nyní jdi v míru, Háthoro, vykonala jsi, co jsi měla."1

11.   Tato bohyně odpověděla: "Jakože žiješ, bylo to sladké mému srdci, když zmocnila jsem se lidí!"2

12.   Veličenstvo Ra řekl: "Budu jim opět vládnout jako král, neboť se mne bojí."3

13.   Stalo se však, že Háthor4v noci odešla, aby se jako Sechmet ráno zase pustila do jejich krve, počínajíc v Henennisutu (Herakleopolis Magna) postupujíce až na sever.

14.   Ra to zpozorovav řekl: " Zavolejte, aby ke mně přišli svižní poslové utíkající jako stín těla!"

15.   Ihned mu byli tito poslové přivedeni a Veličenstvo, tento bůh, jim řekl: "Vydejte se do Jebu (Elefantíny) a přineste mi co nejvíce plodů mandragory!"

16.   Když mu byly plody mandragory přineseny, dal je Veličenstvo, tento bůh, rozemlít heliopolskému (onskému) Sektiovi a otrokyně zatím rozmílaly ječmen na vaření piva. Pak byly přidány rozemleté plody mandragory do piva, takže vypadalo jako lidská krev; i bylo navařeno tohoto piva 7000 džbánů a veličenstvo král Horního i Dolního Egypta Ra se s dalšími bohy přišel na toto pivo podívat a řekl: "To je velmi dobré. Tím zachráním lidstvo." A dále řekl: "Odneste to tam, kde hodlá začít vraždit!"

17.   Pak za tmavé noci Veličenstvo král Horního i Dolního Egypta Ra rozkázal, aby tento uspávající nápoj byl rozlit, tak aby byla pole zaplavena z vůle Veličenstva, tohoto boha, na čtyři pídě vysoko.

18.   I stalo se, že když vyšla tato bohyně na úsvitu dne, že našla pole zaplavená pivem a velmi se zaradovala. Pila a její srdce bylo šťastné. A když se opila, vrátila se nepoznávajíc lidí.

19.   A Veličenstvo Ra řekl této bohyni: "Jdi v míru, Půvabná."

20.   A dále řekl Veličenstvo Ra o této bohyni: "Budiž jí připravován o výročních svátcích uklidňující nápoj podle počtu lidí a budiž pak dán otrokyním."

21.   Pak řekl Veličenstvo Ra: "Jsem ochromen prudkou bolestí." A dále řekl: "Jakože žije, mé srdce již nemá chuť být pohromadě s lidmi. Pobil bych je, jako by jich ani nikdy nebylo, kdyby nebylo mé veliké dobroty!"

22.   Bozi, kteří byli v jeho průvodu, řekli: "Neodcházej roztrpčen a oslaben! Jsi silný, když chceš!"

23.   Veličenstvo, tento bůh, pak řekl Veličenstvu Nunovi, bohu Pravodstva: "Mé tělo je od počátku slabé; nevydám se nebezpečí, že mne jiný přemůže. Nepřipustím, aby se to ještě někdy opakovalo."

24.   Veličenstvo Nun pak nařídil: "Synu můj Šue! Dej své oko svému otci Reovi, aby ho chránilo! Moje dcero Nůto! Ty si ho posaď na svá záda!"

25.   Nato se Nůt proměnila v krávu a vzala Jeho Veličenstvo Ra na svůj hřbet.

26.   Když se to stalo, spatřili lidé Rea v podobě Slunce na hřbetu krávy, a řekli mu: "Zůstaň s námi a my přemůžeme tvé nepřátele, kteří se ti rouhali, a zničíme je!"

27.   Pak se Jeho Veličenstvo odebral na hřbetě této krávy do Velkého Domu, aby v něm bydlel společně s bohy. A Země se ocitla v temnotě.

28.   Když nastalo jitro následujícího dne, lidé vyšli, nesouce luky ze dřeva a stříleli šípy na nepřátele […].

29.   Tu řekl Veličenstvo, tento bůh: "Vaše hříchy jsou vám odpuštěny!"

30.   A nastal boj mezi bojovníky […].

31.   Tento bůh řekl Nůtě: "Posadil jsem se na tvůj hřbet, abych odtud mohl vše pozorovat. To znamená, že se spojil s Nůt.

32.   […]

33.   A dále řekl Veličenstvo, tento bůh: "Vzdal mne od nich, ať vystoupím do výše a vidím!"

34.   […]

35.   Veličenstvo, tento bůh, se z ní rozhlédl a ona řekla: "Zalidnil jsi zemi množstvím lidí." A on řekl: " Shromážděte se, lidé, a postavte mi přístřešek." I vznikly chrámy.

36.   […]

37.   Jeho Veličenstvo — kéž žije, zdráv jest a dobře se mu daří — řekl: "Ať vznikne pole obětin."

38.   I vznikla pole obětin.

39.   [… ať roste] tráva na něm."

40.   I vznikly nebeské louky.

41.   […]

42.   […] hvězdy.

43.   Když se Nůt začala třást závratí kvůli výšce nebe, Jeho Veličenstvo Ra řeklo: "Zroďte se nosiči, strážci nebe, abyste byli jeho sloupy." I povstali nosiči.

44.   A dále Veličenstvo Ra řekl: "Synu můj Šue! Postav se pod moji dceru Nůtu a dozírej na moje nosiče nebe, protože žijí v temnotě! Opři bohyni - nebeskou krávu o svou hlavu a ochraňuj ji!"

45.   Tak vznikl zvyk, že se dává synům a dcerám opatrovnice, a že si otec klade syna na svou hlavu.

46.   Pak řekl Veličenstvo Ra, tento bůh, Thovtovi: "Zavolej mi Veličenstvo Geba a řekni mu: "Ihned přijď!"

47.   Když Veličenstvo Geb přišel, řekl mu Veličenstvo Ra, tento bůh: "Mám nesnáz s tvými hady, kteří jsou v tobě. Hleď, oni se mne bojí, tak jak jsem, ty však znáš jejich schopnosti a jejich sílu. Odeber se tedy k mému otci Pravodstvu-Nunovi a řekni mu: "Hlídej plazy, bydlící v zemi a ve vodě!"

48.   A dále napiš rozkaz na všechna místa pro všechny plazy, kteří tam jsou, znějící: "Střezte se něčemu ublížit!" Nechť vědí, kdo jsem, neboť hleď: já svítím také jim, přestože jsem od nich vzdálen!

49.   Jejich denní potravou budiž to, co ty jim poskytovati budeš v této zemi na věky.

50.   Hlídej moc kouzel a říkadel, jež znají jejich ústa! Hle, bůh kouzel jest zde; on bude jejich strážcem. Není třeba, abych já byl hlídán. Já je svěřuji tvému synu Usirovi; ať střeží jejich potomstvo, aby srdce jejich králů zapomněla na jejich mocné činy, které konali, když si toho přáli, v celé zemi svou magickou silou, která je v jejich tělech."

51.   A dále pravil Veličenstvo, tento bůh: "Zavolejte mi Thovta!"

52.   Byl ihned přiveden a Veličenstvo Ra, tento bůh, mu řekl:  "Buď dosazen na moje místo, zatímco já budu svým světlem osvětlovat Duát a "Ostrov duší". Ty budeš zde písařem a budeš dohlížet na ty, kteří zde sídlí, i na ty, kteří patří k těm, kteří se dopustili nepřátelských činů proti tobě a proti mně, jsouce stoupenci onoho nestoudníka.

53.   Ty budeš na mém místě, mým zástupcem, a ať ti říkají "Thovt, zástupce Reův"; a dám, že budeš moci posílat posly, a dovolím ti, abys vztáhl svou ruku na bohy pravěku, kteří jsou větší než ty, a dobře povede se mi, když ty budeš říditi moje věci.

54.   Dám ti obsáhnout obě nebe tvou krásou a tvým světlem  a dám, že budeš vládnout i těm ze "Severních ostrovů"; budeš mým místodržícím, budeš mým zástupcem. Zrak všech, kteří spatří tebe, bude otevřen, a všichni ti budou děkovat."

55.   Nejvyšší, starý Ra, pak objal Nuna a řekl bohům vycházejícím na východu nebe: "Vzdávejte úctu nejstaršímu bohu, z něhož já jsem vyšel. Já stvořil jsem nebe, pevnou učinil jsem zemi, vytvořil jsem lidi a celé věky jsem strávil s nimi. Určil jsem roky. Magická síla a moc mé duše je větší než moc a síla [mých nepřátel]."

56.   Chnum je duše Šuova,

........ je duše ........ ,

........ je duše Hehova.
Noc je duše Temnoty,

Re je duše Pravodstva,
Zedetský beran je duše Usirova,
Krokodýlové jsou duše Sobkovi,
duše všech ostatních bohů jsou v hadech,
duše draka Apopa sídlí ve východním horstvu,
duše Reova je v celém světě.

 


komentář: Legenda zachycující významnou událost v historii lidstva. Jak došlo k odchodu tohoto boha od nich, a jak nastala na Zemi temnota, a jak byly poté uspořádány poměry na Zemi.

Nun je bohem Pravodstva - prvopočáteční substance podobné vodě, ze které vše vzniklo.

Nůt je bohyně Nebe.

Geb je mužskou podobou bohyně Země Gáji.

 

14.02.2012 13:41:46
thovtovamoudrost

"Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale neměl přitom lásku, jsem jako zvučící kov a řinčící plech.
Kdybych měl dar promlouvat z vnuknutí, rozuměl všem tajemstvím, ovládal všechno, co se může vědět, a víru měl v nejvyšší míře, takže bych hory přenášel, ale neměl lásku, nejsem nic.
A kdybych rozdal v almužnách všechno, co mám a (pro druhého) do ohně skočil, ale neměl přitom lásku, nic mi to neprospěje."
(Sv. Pavel, Kor. 13.)

Moudrost překonávající propasti času
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one