Křesťanství, filosofie, hermetismus a další duchovní texty.Evangelia, rozpravy, pověsti. Egypt. Náboženství, historie, spiritualita.

Zjevení Ezdrášovo

Zjevení Ezdrášovo - obrázek

Zjevení Ezdrášovo - obrázek

(Proroctví a apokalypsy. Novozákonní apokryfy, III. díl.)

ŘEČ A ZJEVENÍ SVATÉHO PROROKA EZDRÁŠE MILOVANÉHO BOHEM

[SPOR S BOHEM]

Stalo se v třicátém roce dvacátého druhého dne v měsíci, byl jsem ve svém domě a hlasitě jsem zvolal k Nejvyššímu: "Pane, dopřej mi slávu, abych spatřil tvá tajemství." Když nastala noc, přišel archanděl Michael a řekl mi: "Ať se prorok Ezdráš zdrží chleba po sedmdesát týdnů." A já jsem se postil, jak mi přikázal. Pak přišel nejvyšší velitel Rafael a podal mi hůl ze storaxového dřeva. A postil jsem se dvakrát šedesát týdnů. A viděl jsem tajemství boží i jeho anděly. Řekl jsem jim: "Chci s Bohem vést spor o křesťanský lid. Bylo by lépe pro člověka se nenarodit, než přijít na svět."

I byl jsem vzat na nebe a viděl jsem v prvním nebi velký pluk andělů, kteří mne odvedli k soudům. A tu jsem uslyšel hlas, který mi říkal: "Smiluj se nad námi, Ezdráši, vyvolený Bohem." Tehdy jsem začal mluvit: "Běda hříšníkům, když vidí, že spravedlivý je (povznesen) nad anděly, a oni se nacházejí v ohnivé Gehenně."

A Ezdráš řekl: "Smiluj se nad dílem svých rukou, laskavý a slitovný. Suď místo duší hříšníků mne. Měl bys raději potrestat jednu duši a neuvádět celý svět do zkázy."

A Bůh řekl: "Já poskytnu spravedlivým odpočinek v ráji, protože jsem slitovný." Na to odpověděl Ezdráš: "Proč se odvděčuješ spravedlivým? Tak jako námezdník odchází, když si odpracoval svůj čas, tak jako otrok slouží svým pánům, aby dostal svou mzdu, tak i spravedlivý dostává svou mzdu na nebesích. Ale smiluj se nad hříšníky, víme totiž, že jsi milosrdný." Ale Bůh řekl: "Nemohu se nad nimi smilovat." Na to odpověděl Ezdráš: "(Slituj se nad nimi), protože nemohou snést tvůj hněv." Bůh řekl: "(Nemohu se nad nimi slitovat), protože toto jim patří."

A (dále) řekl Bůh: "Chci tě podržet jako Pavla a Jana. Ty mi dáváš neposkvrněný poklad, poklad panenství, hradbu lidí."

Ezdráš na to řekl: "Bylo by lepší, kdyby se člověk nenarodil, kdyby nežil. Zvířata jsou na tom lépe než člověk, protože nejsou trestána. Nás jsi stvořil, a předal jsi nás soudu. Běda hříšníkům v budoucím věku, protože soud nad nimi nemá konce a plamen je neuhasitelný."

Zatímco jsem takto mluvil, přišel Michael a Gabriel a všichni apoštolové a řekli: "Buď pozdraven, člověče věrný Bohu." [A Ezdráš řekl:] "Povstaň, Pane, a pojď se mnou k soudu." Bůh řekl: "Hle, dávám ti svou smlouvu, svou i tvou, abyste ji přijali." A Ezdráš odpověděl: "Veďme spor před tvým uchem." A Bůh řekl: "Zeptej se Abrahama, vašeho otce, který syn se může soudit se svým otcem, a pak zde veď spor se mnou." Na to řekl Ezdráš: "Jako je živ Pán, nepřestanu s tebou vést spor za křesťanský lid. Kde je tvé dávné slitování, Pane, kde je tvá velkodušnost?" Na to Bůh řekl: "Tak jako jsem stvořil den a noc, stvořil jsem i spravedlivého a hříšníka, a (ty by ses) měl chovat jako spravedlivý."

I řekl prorok: "Kdo stvořil první stvoření, Adama?" Bůh odpověděl: "Mé neposkvrněné ruce. A dal jsem mu místo v ráji, aby (tam) střežil potravu stromu života. Protože ale byl nadán i neposlušností, zhřešil."

Prorok mu odpověděl: "Nebyl hlídán andělem? A také cherubíny byl střežen pro nekonečný věk. Jak se mohl dát oklamat ten, koho střežili andělé? Přikázal jsi jim, aby dávali pozor na vše, a ty teď dávej pozor na má slova! Kdybys mu nebyl dal Evu, nebyl by ho had oklamal. Ty zachraňuješ, koho chceš, a koho chceš, hubíš."

A prorok řekl: "Pane, přistupme k druhému soudu." Bůh odpověděl: "Uvrhnu oheň na Sodomu a Gomoru." Na to řekl prorok: "Pane, právem nás postihuješ." Bůh řekl: "Vaše hříchy jsou větší než má laskavost." A prorok řekl: "Vzpomeň si na Písmo, otče, který jsi vyměřil Jeruzalém a znovu jej postavil. Smiluj se, Pane, nad hříšníky, smiluj se nad svým stvořením, slituj se nad svým dílem." Tehdy si Bůh vzpomněl na své dílo a řekl prorokovi: "Jak se mohu nad nimi slitovat? Dali mi pít ocet a žluč, a vůbec se nekáli."

[DEN SOUDU]

Na to řekl prorok: "Odhal své cherubíny a pojďme spolu k soudu a ukaž mi, jak vypadá soudný den." I řekl Bůh: "Odbočil jsi, Ezdráši. Den soudu je takový den, kdy na zemi neprší, a onoho večera dochází k slitovnému rozsudku." Na to řekl prorok: "Nepřestanu se s tebou soudit, dokud neuvidím poslední den." [Bůh na to řekl:] "Spočítej hvězdy a písek v moři. Budeš-li jej umět spočítat, můžeš i se mnou vést spor."

Na to prorok odpověděl: "Pane, víš, že mám na sobě lidské tělo, jak mohu spočítat hvězdy na nebi a písek v moři?" Bůh řekl: "Můj vyvolený proroku, žádný člověk nepozná onen velký den a zjevení, jež bude moci soudit svět. Kvůli tobě, můj proroku, jsem ti řekl den, ale hodinu jsem ti neřekl."

A prorok řekl: Pane, řekni mi i léta." A [Bůh řekl]: "Spatřím-li, že na světě je plno spravedlnosti, budu velkodušný vůči nim. Pakliže nikoli, natáhnu svou ruku a sevřu svět ze čtyř stran, přivedu všechny do údolí Jóšafat, smažu lidské pokolení a svět už tu nebude." Prorok pak řekl: "A jak potom může být tvá pravice oslavována?" Bůh odpověděl: "Mě budou oslavovat mí andělé."

Na to řekl prorok: "Pane, jestliže jsi to takto vymyslel, proč jsi stvořil člověka? Tys řekl našemu otci Abrahamovi: 'Tvé potomstvo jistotně rozmnožím jako nebeské hvězdy a jako písek na mořském břehu.' A kde je tvůj slib?"

Bůh pak řekl: "Nejdříve způsobím zemětřesení, zhoubu čtvernožců a lidí, a až uvidíte, že bratr vydává bratra smrti, že děti povstávají proti svým rodičům a žena opouští svého muže, a až národ bude ve válce povstávat proti národu, tehdy poznáte, že konec je blízko. Tehdy bratr nebude mít slitování s bratrem, ani muž se svou ženou, děti s rodiči, přátelé s přáteli, ani otrok s pánem. Z Tartaru vystoupí sám Protivník a ukáže všem lidem mnohé věci.

Co ti dělám Ezdráši, že se se mnou soudíš?"

Prorok řekl: "Pane, nepřestanu s tebou vést spor." Bůh odpověděl: "Spočítej květy na zemi. Budeš-li je moci spočítat, pak se mnou můžeš vést spor." A prorok řekl: "Pane, já je nemohu spočítat, mám na sobě lidské tělo, ale nepřestanu s tebou vést spor."

[PEKLO]

"Pane, chci vidět nejhlubší část Tartaru." Na to řekl Bůh: "Sestup a podívej se!" A dal mi Michaela a Gabriela a třicet čtyři andělů, a já jsem vstoupil po osmdesáti pěti stupních a oni mě vedli dolů po pěti stech stupních.

A viděl jsem ohnivý trůn a na něm sedícího starce, jeho trest byl nemilosrdný. Řekl jsem andělům: "Kdo je to a čím zhřešil?" A oni mi odpověděli: "To je Herodes, který byl na čas králem a přikázal zabít dvouleté a mladší děti." A já jsem na to řekl: "Běda jeho duši."

A vedli mě dále třicet schodů dolů, a tam jsem viděl planoucí oheň a v něm množství hříšníků a slyšel jsem jejich hlas, ale podobu jsem neviděl.

A vedli mne dolů po mnohých stupních, které jsem nemohl spočítat. I viděl jsem tam staré lidi, v jejichž uších se točily ohnivé kolíky. Řekl jsem: "Kdo to je a jaký je jejich hřích?" Řekli mi: "To jsou ti, co naslouchali za dveřmi."

A vedli mě dále pět set schodů dolů, a tam jsem viděl stále bdělého červa a oheň spalující hříšníky, a dovedli mě až na dno Záhuby, a tam jsem viděl dvanáct ran Propasti.

Odvedli mě na jižní stranu, tam jsem viděl člověka pověšeného za víčka a andělé ho bičovali. Zase jsem se zeptal: "Kdo to je a jaký je jeho hřích?" Nejvyšší velitel Michael mi řekl: "Ten souložil se svou matkou, vyhověl nízké choutce, a bylo přikázáno, aby byl pověšen."

[ANTIKRIST]

A odvedli mne na sever, a tam jsem viděl člověka zadrženého železnými závorami. A zase jsem se zeptal: "Kdo je to?" A on mi řekl: "To jest ten, který říká: 'Já jsem syn boží, proměnil jsem kámen v chléb, vodu ve víno.' " A prorok řekl: "Pane, sděl mi, jak vypadá, a já přikáži lidskému pokolení, aby mu neuvěřili." A on mi řekl:

"Jeho tvář vypadá jako tvář divocha,

jeho pravé oko je jako hvězda vycházející ráno,

druhé oko je nehybné.

Jeho ústa jsou široká jeden loket,

jeho zuby dlouhé jako dlaň.

Jeho prsty vypadají jako srpy,

šlápota jeho nohou je veliká dvě dlaně

a na jeho čele je nápis "Antikrist".                                        

Povýšil se až na nebe a sestoupí až do Hádu.

Někdy se stává dítětem, jindy je starcem."

Prorok řekl: "Pane, jak to, že připouštíš, aby lidský rod byl klamán?" A Bůh řekl: "Slyš, můj proroku: je dítětem i starcem, a ať nikdo nevěří, že je mým milovaným synem. Pak zatroubí polnice, hroby se otevřou a mrtví povstanou neporušení. Až Protivník uslyší hroznou hrozbu, skryje se do vnější temnoty. Tehdy nebe, země i moře propadnou zkáze. Tehdy spálím nebe na osmdesát loktů a zemi na osm set loktů."

A prorok řekl: "Čím se provinilo nebe?" A Bůh odpověděl: "Protože (…) je zlo."

Prorok na to řekl: "Pane, a čím se provinila země?" Bůh odpověděl: "Protože až Protivník uslyší mou hrozbu, skryje se (v ní); proto roztavím zemi a s ní protivníka lidského rodu."

[TRESTY A PŘÍMLUVY]

A prorok řekl: "Smiluj se, Pane, nad rodem křesťanů." A viděl jsem oběšenou ženu a čtyři šelmy sály z jejích prsou. A andělé mi řekli: "Ona nechtěla dávat své mléko, a dokonce vrhla své kojence do řek." I viděl jsem hroznou tmu a noc bez hvězd i měsíce. Není tam ani mladý, ani starý, ani bratr s bratrem, ani matka s dítětem, ani žena s mužem. Dal jsem se do pláče a řekl jsem: "Ach, Pane, Pane, smiluj se nad hříšníky."

A zatímco jsem toto říkal, objevil se mrak, který mne uchvátil a odnesl znovu na nebe. A viděl jsem tam mnoho soudů, trpce jsem zaplakala řekl jsem: "Bylo by lepší, aby člověk nevystoupil z lůna své matky." Ti, kteří pobývali v místě trestu, křičeli: "Od té doby, co jsi přišel sem, boží svatý, našli jsme trochu úlevy." A prorok řekl: "Blažení ti, kteří pláčou nad svými hříchy."

A Bůh pravil: "Poslyš, milovaný Ezdráši, tak jako rolník vkládá sémě obilí do země, tak člověk vkládá své sémě do prostoru ženy.

První měsíc je sémě celkem,

druhý narůstá,

třetí dostává vlasy,

čtvrtý nehty,

pátý se živá mlékem,

šestý je hotové a dostává duši,

sedmý se připravuje,

devátý si otevře závory ženské brány

a rodí se zdravé na zemi."

A řekl prorok: "Pane, bylo by lépe, aby se člověk nenarodil. Běda lidskému pokolení, až je přijdeš soudit." A řekl jsem Pánu: "Pane, proč jsi stvořil člověka a vydal ho soudu?" A Bůh slavnostně prohlásil: "Neslituji se nad těmi, kteří porušují mou smlouvu." I řekl prorok: "Pane, kde je tvá laskavost?" A Bůh řekl: "Já jsem stvořil vše pro člověka, a člověk nedodržuje mé příkazy."

Na to řekl prorok: "Pane, ukaž mi tresty a ráj." Andělé mne odvedli na východ a viděl jsem tam strom života. Viděl jsem tam Henocha, Elijáše, Mojžíše, Petra, Pavla, Lukáše a Matouše a všechny spravedlivé a patriarchy. A viděl jsem tam zásobárny vzduchu a vanutí větrů, odkladiště ledu a věčné tresty.

Viděl jsem tam muže pověšeného za lebku a zeptal jsem se: "Kdo to je?" A odpověděli mi: "Ten přemísťoval mezníky."

A viděl jsem tam  velké soudy a řekl jsem Pánu: "Ó Pane, Pane, který člověk, jenž se narodil, nehřešil?" A dovedli mne níže do Tartaru a viděl jsem všechny hříšníky plačící a naříkající i hrozný zármutek. Zaplakal jsem i já, když jsem viděl, jak je lidský rod trestán.

Tehdy řekl Bůh: "Znáš, Ezdráši, jména andělů konce (světa)? Michael, Gabriel, Uriel, Rafael, Gabuthelón, Akér, Arfugitonos, Beburos, Zebuleón."

[EZDRÁŠOVA SMRT]

Tehdy se mi ozval hlas: "Pojď sem, Ezdráši, můj milovaný, vrať, co ti bylo svěřeno, a zemři!" Na to řekl prorok: "A odkud můžete vytáhnout mou duši?"

A andělé řekli: "Můžeme ji vytáhnout ústy."

Prorok odpověděl: "Mluvil jsem s Bohem ústa proti ústům, odtamtud nevyjde."

I řekli andělé: "Vytáhneme ti ji nosem."

A prorok odpověděl: "Můj nos cítil slávu boží."

Na to řekli andělé: "Můžeme ti ji vytáhnout očima."

A prorok odpověděl: "Mé oči viděly záda boží."

A andělé řekli: "Můžeme ji vytáhnout skrze tvou hlavu."

A prorok odpověděl: "Chodil jsem s Mojžíšem po hoře, proto odtamtud nemůže vyjít."

A andělé na to řekli: "Můžeme ji vytáhnout nehty na nohou."

A prorok odpověděl: "Mé nohy chodily ve svatyni."

I odešli andělé, aniž čeho dosáhli, a říkali: "Pane, nemůžeme převzít jeho duši." Tehdy (Bůh) řekl svému jednorozenému Synu: "Sestup, můj milovaný synu, s velkým oddílem andělů, abys převzal duši mého milovaného Ezdráše." Pán vzal (s sebou) velký oddíl andělů a řekl prorokovi: "Dej mi, co ti bylo svěřeno, co jsem u tebe uložil. Věnec je pro tebe připraven."

Na to řekl prorok: "Pane, jestliže si vezmeš mou duši, kdo tu zůstane, aby se s tebou soudil kvůli lidskému pokolení?" A Bůh řekl: "Jsi smrtelný a pozemšťan, neveď se mnou při."

A prorok na to řekl: "Nepřestanu se s tebou přít." Bůh řekl: "Vrať mi zatím, co ti bylo svěřeno, věnec je pro tebe připraven. Pojď sem, abys ho dostal."

Tehdy prorok začal se slzami mluvit: "Pane, jaký prospěch jsem měl z toho, že jsem se s tebou přel, a teď padnu do země? Běda mi, běda mi, červi mě budou žrát. Všichni svatí a spravedliví, plačte nade mnou, který jsem se tolik přel, plačte nade mnou, všichni svatí a spravedliví, protože jsem vešel do Hádovy mísy."

A Bůh mi řekl: "Slyš, Ezdráši, můj milovaný, já, který jsem nesmrtelný, jsem přijal kříž, okusil jsem ocet a žluč, byl jsem uložen do hrobu. Vzkřísil jsem své milované, Adama jsem povolal zpět z Hádu, aby se lidský rod neobával smrti. To, co je ode mne, totiž duše, odchází do nebe, co je ze země, totiž tělo, se vrací do země, z níž bylo vzato." A prorok řekl: "Běda mi, běda mi, co mám udělat, co mám učinit? Nevím."

"Věčný Bože, tvůrce všeho stvoření,který jsi dlaní změřil nebe, který jsi držel zemi v rukou,

který jsi vozatajem cherubínů,

který jsi pozdvihl na ohnivém voze na nebesa proroka Elijáše,

který dáváš potravu každému tělu,

před tváří jehož moci se děsí a třese vše,

vyslyš mne, který jsem se s tebou velmi přel, a dej všem, kteří přepíší tuto knihu a mají ji a kteří jsou pamětlivi mého jména a zachovávají mou památku, dej jim z nebes požehnání a požehnej jim ve všem tak, jako jsi požehnal konec Jóbův, nebuď pamětliv jejich starých hříchů v den jejich soudu. Všichni, kteří nevěří této knize, budou spáleni jako Sodoma a Gomora." A přišel k němu hlas pravící: "Ezdráši, můj milovaný, vše, oč jsi mne požádal, jednomu každému dám."

A Ezdráš ihned odevzdal s velkou poctou svou vzácnou duši osmnáctého dne měsíce října. Když jej pohřbili s kadidlem a žalmy, jeho uctívané a posvátné tělo poskytuje na věky posilu duším a tělům těch, kteří se k němu toužebně uchylují. Budiž sláva, moc, čest a úcta tomu, komu přísluší, Otci, Synovi a svatému Duchu nyní a vždy a na věky věků. Amen. 

 

20.02.2012 16:21:28
thovtovamoudrost

"Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale neměl přitom lásku, jsem jako zvučící kov a řinčící plech.
Kdybych měl dar promlouvat z vnuknutí, rozuměl všem tajemstvím, ovládal všechno, co se může vědět, a víru měl v nejvyšší míře, takže bych hory přenášel, ale neměl lásku, nejsem nic.
A kdybych rozdal v almužnách všechno, co mám a (pro druhého) do ohně skočil, ale neměl přitom lásku, nic mi to neprospěje."
(Sv. Pavel, Kor. 13.)

Moudrost překonávající propasti času
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one